Bez křídel

Skeptická báseň tematizující neřest moderní doby.

Andělíček bílý,

kterého všichni leavly.

Sedí na trámu,

čeká na další ránu,

však nejradši zašel by si do krámu.

Pro krabičku cigaret,

co zapálí si nahned.

Jediným společníkem

bude mu dým,

co usadí se mu na plicích.

Jak parazit bude zde oxidovat,

a rakovinu způsobovat.

Andělíček bez křídel,

co vykouří pět krabiček za týden,

sedí na trámu,

a přemýšlí nad trávou.

Omamné látky způsobí,

že už ho to tolik nebolí.

Touha vzletět do nebeské výše,

však dolů táhne ho tíže.

Na trámu andělíček bílý sedí

a k nebo toužebně hledí.

Andělíček, co sílu mu dodávala víra,

která utrhala mu křídla.