Vlny

Miniatura, která experimentuje s očekáváním čtenáře. Podmiňovací způsob, který se táhne celou situací vyvolává napětí, které vrcholí v nečekanou pointu.

Každý den – vždy po východu slunce by chodila po pláži a sbírala mušle, bez myšlenek. Sbírala by jen bílé jako její košile, hnědé jako její vlasy nebo béžové jako její sukně, která byla až skoro k zemi. Se svou dlouhou sukní by se skláněla dolů k mušlím. Opatrně. Ale již při pár prvních by byla špinavá od písku. Její červená mašle ve vlasech by vlála ve větru a snažila by se udržet její nepoddajné vlnité vlasy. To moře milovala celou svou duší. Jen kdyby to moře nebylo to poslední, co kdy její oči viděly.