Zaklínání

12.09.2024

zaklínání ii. 


uniká obzor 

o čem se nemluví 

a nikdy nevědělo 

takovým pohybům nejde vepsat kudy 

kam 

co není a ozývá se

mlčení prostoupí a utvoří se

malá ozvěna z ticha 

{(((oOoooOOooΩ}}})))))


zaklínání iii. 

tam venku

stojím na špičkách

a doma nevydržím ani v pokolení

z té závrati

dá slyšet každé slovo

nehybná konstelace

až odevšad půjde réva

treláže zaniknou a rozprýští se

i já zaniknu

a vytratím se mezi obrovskými stromy 

vždyť odedávna rostu v místě protínání 


a jejich šumění – poslední impuls – přesně seskládaná mozaika 

budíš se ve světě který nic neokružuje a neohrozí 


křehkosti a prostřihy 

všechno co jsme si neřekli 

krystalicky čistý zaříkání – vitriol nad umyvadlem 

naše slova jako kepr 

 do sebe zapadají 


zbytečná roztahanost

všechno je to až moc kolem a ne tam 

ona není z těch 

k nimž se snad chodí naposledy 

ale doznívá 

 a šumí 


a poslední puls – přesně seskládaná natřikrát mozaika – 

budíš se ve světě který nic neokružuje a neohrozí 


budíš se ve světě který nic neokružuje a neohrozí 


budíš se ve světě který nic neokružuje a neohrozí 


budíš se?