Oheň co pálí mě

Reflexivní báseň.

Proč si pozoroval jen

Jak pálí mě oheň nejeden?

Jak si mohl jen v vpovzdálí stát?

Dívat se na mé hořící tělo,

Řekni, jak poté si mohl v noci spát?

Bylo moc od tebe žádat mě mít rád?

Doufala jsem snad jen v to

Že, aspoň se pokusíš

Uhasit mé hořící vlasy

Ty, které byly pro tebe nad zlato.

Ohořelá kůže, plameny už uhasly

Tělo horké ale ruce jen

Stejně jak vždy ty tvoje

studené jak zimní den.

Ty ruce, které vždy si hřál

Foukal horký vzduch

Pak vždy jen ses smál.

Ohořelé tělo,

Nechal si ležet bezvládně

To ale už dnes nepřekvapí mě

Dnes dívám se, jak topíš se jen

Je zajímavé jak osudy naše se vyměnili

Tvé utrpení teď mě nechá klidnou

Dnes už ti nepomůžu zvednout…