celá polopouštní osobnost

s úsekem mezi dvěma nocema

se hořící těla oddělujou od povrchu na velkým prostranství

skoro bych řekl až na polopouštní scenérii

padají k zemi

schematickej nákres situace

noc

bílej den mezi rozdílama teplot

noc

kusý uspořádání času se zaručením

že v sobě máme pořád trochu naděje

opustit od tohohle stereotypního způsobu života

pevný zdi odolávaj nárazům

zdánlivě neprchající před útěkem cesta

daleko za tvejma krokama

neklidnou zemí

je těžký stát na návětrným místě

všecko tě semele

do nikam

kde otočíš hlavou

a v půli se ocitáš na tom stejným horizontu

jen postavy cos viděl

zmizely někde pod hromadou písku

po každým smíchu

se třeseš

když voda tryská ve vzduchu hořící země

a stoupá do rytmu tvýho klesání

na tři doby

noc

bílej den mezi rozdílama teplot

noc

i ty jednou prokřehneš.