Miláček lazaretu

V bílou stěnu vryto jméno,
Snad napsal jsem, však nepřečtu,
Hřbitovním kvítím osázeno,
A s vůní slz a inkoustu.

Vyslovit jen tohle jméno,
Má ústa chtěla moc a moc,
Však jen to ze mě zachraptělo,
A zkomolil jsem výslovnost.

Opsat chtěl jsem tohle jméno,
Mou rukou, černé na bílém,
Leč zapsat, co jest utajeno,
Je jen plýtvání papírem.

A tak hledajíc jméno boha,
Našel jsem pouze ve zdi větu:
On není, kdo ti bolest schová,
ale miláček lazaretu...