Ulice má dnes hluboký dech

liminální prostor, kam odchází hudba potom, co ji doposloucháš

chodím po něm teď téměř denně

mlha se v něm usazuje nízko skoro mi padá k nohám

nedokonavost děje

nevyřčenost slov co vidím ve tvých očích

nebo si ji jen představuju

proč bych si vlastně měla být jista

ulice má dnes hluboký dech

jako by spala

budím ji kroky po husté mlze

dávno už nevidím na konec času

však víš

tam, kde už nejsi.