Sním

Reflexivní báseň.

Sním o ramenou bez závaží,

o opilecký chůzi,

o lehkých krocích nájemnýho vraha,

co pochybuje o vlastní nouzi.

Sním o jasný cestě,

o stromech vrhajících stíny,

o tý směti konfliktů a hlasů,

co cestou vlastně vůbec není.

Sním o umění bez úmyslu,

o skvrnách na bílým plášti,

o jedný bezvýznamný šmouze,

co skrývá tolik umělcovy zášti.

Sním o ukradených významech,

o slovech z prázdných úst,

o obrazových lidech,

co za rám nemůžou růst.

Sním o plamenech bez rytmu,

o vztazích s roztřepeným koncem,

o choreografii much ve společnosti,

co pohrdá veškerým tancem.