Trošku jiný první máj

Jednoho suchého rána,

na prvního máje,

vyprávěla příběh vrána,

co vrátila se z háje.

O tragédii veliké,

Jarmilou započaté.

Když podvedla Viléma,

vytvořila dilema.

Viléma její nevěra nasrala,

a tak když Jarmila ještě spala,

vydal se do lesa,

svědkem mu byla nebesa.

Cizoložníka zabil,

doma to pak náležitě zapil.

Však nevěděl Vilém,

že to trochu posral,

dozvěděl se zprávy nemilé,

že to jeho otec skonal.

V řetězech ho odvedli na popravu,

Vilém neztratil hlavu,

na rozdíl od Jarmily,

co utopila se ze žalu.

Vilém na svou rodnou zemi zavzpomínal,

jak přírodu rád míval.

Když sekera dopadla na hlavu jeho,

duše došla klidu svého.

Jediný, kdo na Viléma si vzpomněl,

byl poutník ztracený,

jmenoval se Hynek.

Ten teď příběh tragický vypráví,

jako varování.

,,Nezabíjej někoho,

kdo znelíbil se ti teď,

mohl by to totiž být

klidně i tvůj otec!"